Peří

neděle 11. března 2018

Na otočky do Milana

Ahoj,

tak i tentokrát jsem to zvládal a držím naší dohodu :)

V nakupování Vánočních dárků nejsem žádný expert. Ne, nebojte, nezbláznila jsem se, vím že je březen a Vánoční nákupy nejsou zrovna aktuální téma. Ale vrátila jsem se z italského Milána s moji mamkou, se kterou jsme tam oslavily její narozeniny a právě letenky byly tím vánočním dárkem. Jo, jsem hold chytrá holka a sfoukla jsem dvě mouchy jednou ranou.
.

S EasyJetem jsem letěla poprvé a musím říct, že se do budoucna nebudu bát letět s nimi i v budoucnu. Což tedy znamená, že se žádná vtipná historka neudála, díky bohu. 



Hotel Carrobbio můžeme jen doporučit. Moje Radunka je tak trochu fajnovka a ne všechno se jí zamlouvá, ani si nedovedete představit, taký porod byl vybrat hotel :D 
Takže tady se budete mít rozhodne moc dobře. Je čistý, útulný, snídaně jsou opravdu bohaté a vybere si i taková frfňa jako já. Paní provozní (nebo majitelka?) je straší dáma s tak neskutečným šmrncem a smyslem pro módu, že jsem jí až záviděla.







No ale koho by napadlo, že na začátku března bude v Milanovi (tak byl počeštěn ještě před odletem) na nule ba co víc, bude dva dny sněžit. Dokonce i chudáci Italové nevěděli co se s nimi děje a ani vlak jim nejel na hlavní nádraží, chápete, dva centimetry sněhu je pro Italské silničáři ještě větší překvápko než pro ty české. 




Nebyla by to návštěva Itálie bez ochutnat jejich slavné zmrzliny, kterou si prostě musíte dat i kdyby mrzlo sebevíc.
Výhoda v zimě je zcela zřejmá, žádné roztékáni :)


Za návštěvu rozhodně stojí Civic Aqarium of Milan které najdete v Parco Sempione, který je za hezkého počasí určitě nádherný, ale když prší, tak sakra velký.









Nicméně jsme si výlet užily i tak a  věřte nevěřte, žádná antibiotika nás po návratu nečekala ačkoliv mi promokly boty a kalhoty jsem mohla bez nadsázky ždímat. 









Nebyl by to výlet to Milana bez návštěvy Duoma, který je prostě neskutečná stavba nejen zvenku, ale i uvnitř. 







Bydlet kousek od dominanty Milana má dost velké výhody. O obchody, kavárny a zapadlé restaurace není nouze. 
Ta, která se stala "naší" byla restaurace PIZ. 
A víte co? Podívejte se na to sami. Tady
Já snad začnu na stará kolena kromě samozvané blogerka také tou jůtůberkou nebo co :D
















Řekla jsem že neodletím, aniž bych nevyzkoušela opravdové italské rizoto. Risotto alla Milanese je šafránové rizoto a je moooc dobré. 






Dovolte mi krátké invalidní okénko:

Je hezké vědět, že to jde. I já mohu cestovat, aniž bych to nehlásila všude sto let  dopředu, neověřovala a pak stejně na místě zjistila, že to je problém. A tak kromě pánů, kteří na mě čekali na letišti na mě čekal další pán na nádraží, obdobně tomu bylo i na cestě zpět. Ani nemluvím o řidičích tramvaje, kteří ochotně pomáhají do vozu, ptají se kde vystupujete a na cílové stanici opět skáčou z kabiny a pomáhají vystoupit. 
No nic, skoro jako tady, že... Nebo ne?



Ačkoliv to říkám nerada a měla jsem předsevzetí, že žádné nákupy nebudou, tak to nějak neklaplo. Ale to třeba jindy.







Tak to by byl krátký průřez prodlouženým víkendem v Milanovi. Ani počasí nám na dobré náladě neubralo. Teď je na čase vymyslet další výlet ;)

Chystáte se někam na prodloužený víkend? 
Napište mi kam, ráda se nechám inspirovat!

Hezkou neděli :)
Ella